| Tento článek je pouze informativního a naučného charakteru. Zmiňuje zajímavosti či nové směry výzkumů, které vyžadují další prověření následnými studiemi a schválení patřičnými autoritami. Není zamýšlen jako zdravotní doporučení a v žádném případě nenahrazuje vyšetření či konzultaci s lékařem. |
Co je to ulcerózní kolitida a jak se projevuje?
Ulcerózní kolitida je chronické zánětlivé onemocnění, které způsobuje zánět a vředy, které mohou krvácet, v tlustém střevě. Zánět postihuje pouze sliznici tlustého střeva – tedy nejvnitřnější část stěny trávicí trubice. Zasaženo je střevo v různém rozsahu od krátkých změn v konečníku po zánět celého tlustého střeva. Stejně jako u Crohnovy choroby se střídají období klidu – remise s fázemi, kdy je nemoc aktivní – relaps. Nemoc se často projeví mezi dvacátým až pětatřicátým rokem života. Výjimkou není ale i propuknutí nemoci v kategorii nad padesát let. Příznaky se obvykle vyvíjejí v průběhu času.
Jedná se o autoimunitní onemocnění.
| Pokud byste si rádi přečetli příběh jednoho z nás, a o jeho životě s touto chorobou, doporučujeme tento článek na našem blogu. |
Můj příběh s ulcerózní kolitidou
Co způsobuje ulcerózní kolitidu?
Příčina není známa.
Nejpravděpodobnější teorie ale říká, že se jedná o dysregulaci imunitní odpovědi na běžné bakteriální antigeny, což znamená, že imunitní systém zdravého jedince přehnaně reaguje na neškodné bakterie tlustého střeva a napadá tak sliznici tlustého střeva, což způsobí zánět. Dosud nebylo objasněno, co tento stav způsobuje. Většina odborníků si myslí, že jde o kombinaci genetických a environmentálních faktorů.
Koho kolitida nejčastěji postihuje?
Ulcerózní kolitida se může projevit v jakémkoliv věku. Nejčastěji bývá diagnostikována u pacientů mezi 15ti a 25ti roky. Data ukazují, že muži a ženy jsou ohroženy stejně.
Jaké jsou typické příznaky ulcerózní kolitidy?
Hlavními příznaky ulcerózní kolitidy jsou:
- častý průjem, který může obsahovat krev, hlen nebo hnis
- bolest až křeče břicha
- potřeba častého vyprázdnění střeva
- ztráta hmotnosti
- únava
- ztráta chuti k jídlu
Závažnost příznaků se liší v závislosti na tom, jak velká část konečníku a tlustého střeva je zanícená a jak závažný zánět je. Také se odvíjí od aktuální fáze nemoci, tedy, zda se pacient nachází v remisi, či relabující fázi.
Má ulcerózní kolitida i jiné, mimostřevní příznaky?
Ano, během vzplanutí zánětu se u některých lidí objevují příznaky i jinde než ve střevě.
Jde například o:
- bolestivé a oteklé klouby (artritida)
- afty
- místa s bolestivou, červenou či oteklou kůží
- podrážděné a červené oči
V závažných případech, které jsou definované jako „nutnost vyprázdnit střeva 6 nebo vícekrát denně“ mohou další příznaky zahrnovat:
- dušnost
- rychlý nebo nepravidelný srdeční tep
- zvýšená teplota teplota (až horečka)
- krev ve stolici
Jaké komplikace mohou při ulcerózní kolitidě nastat?
Mezi typické komplikace patří:
- primární sklerotizující cholangitida, kdy dochází k poškození žlučových cest
- zvýšené riziko vzniku rakoviny tlustého střeva
- špatný růst a vývoj u dětí a mladých lidí
Nežádoucím účinkem některých léků používaných k léčbě ulcerózní kolitidy může být rozvoj osteoporózy.
Jak se kolitida diagnostikuje?
Diagnostika onemocnění je podobná diagnostice Crohnovy choroby. Vychází z krevních testů, endoskopických vyšetření (gastroskopie – horní část trávicího traktu a kolonoskopie – spodní část trávicího traktu), ultrazvukového vyšetření a dalších.
Jaké máme možnosti léčby?
Úplné vyléčení bohužel zatím není možné.
Cílem léčby je stejně jako u Crohnovy choroby navození a udržení remise, tedy zmírnění příznaků během vzplanutí a zabránění jejich návratu.
Mezi medikamentózní léčbu patří:
- aminosalicyláty – působí mírně protizánětlivě
- kortikosteroidy – lokálně působící
- imunosupresiva
Při selhání uvedené léčby je možné podávat biologickou léčbu.
Při urgentních stavech (např. perforaci, krvácení, endotoxickém šoku apod.) je nutné přistoupit k chirurgické terapii. K chirurgickým zásahům se též přistupuje při selhání konzervativní léčby.
Jaký vliv má při ulcerózní kolitidě strava?
Názory na vliv stravy při ulcerózní kolitidě se různí. Ve fázi aktivního zánětu je lékaři doporučovaná bezezbytková strava. Tedy dieta, při které se nekonzumují žádné špatně stravitelné potraviny, které by mohli následně mechanicky dráždit střevní sliznici (typicky jídlo s vysokým obsahem vlákniny, oříšky, semínka, luštěniny, případně taky tučná nebo smažená jídla). Obecně se také doporučuje opatrnost ohledně konzumace pálivých jídel, případně také pozorování, jaký vliv ve vztahu k symptomům onemocnění má mléko a mléčné výrobky.
Ač lékaři běžně nedávají žádná doporučení pro zlepšení stavu ulcerózní kolitidy nebo pro prodloužení klidové fáze onemocnění, řada pacientů s kolitidou poukazuje na efektivnost té nebo oné specializované diety. Problém je v tom, že je velmi individuální jaká dieta, komu pomůže. Nejčastěji se setkáme s úspěchem u nízkokarbyhydrátových diet, tedy např. u paleo diety, carnivore diety, specifické karbohydrátové diety apodob. (6, 7) Tedy by se zdálo, že klíčem je snížení konzumace sacharidů. Proti tomu ale svědčí zkušenosti jiných pacientů, kterým pomohla například vegetariánská nebo makrobiotická strava, které obsah karbohydrátů a cukrů ve stravě příliš neřeší. Jaký je tedy závěr? Nedá se popřít, že změna stravovacích návyků může pomoci a to i značně. Nicméně účinek je velmi individuální a nedá se obecně doporučit, kdo bude benefitovat z jaké diety. Člověk, který si tedy chce pomoci při kolitidě se stravou pravděpodobně dojde k závěru, že zkrátka může jedině vyzkoušet konkrétní způsob stravování a sám vypozorovat, jaká dieta mu bude nejlépe fungovat.
Zde můžeme nabídnout hypotézu, že princip funkčnosti výše uvedených diet se může odvíjet od dopadu takto výrazné změny stravování na mikrobiom daného člověka. To by odpovídalo také vysoké individuálnosti pozitivního efektu rozličných diet u různých lidí.
Můj příběh s ulcerózní kolitidou
Existuje tedy nějaký optimální jídelníček nebo dieta u ulcerózní kolitidy?
Zkušenosti pacientů s ulcerózní kolitidou naznačují, že něco jako obecně doporučitelná ,ideální dieta neexistuje a optimální složení jídelníčku je tedy u lidí s kolitidou velmi individuální. Řešením může být buď vyzkoušení některých typů dietních režimů, jak zmiňujeme výše, nebo vedení takzvaného stravovacího deníku.
Vedení stravovacího nebo také dietního deníku spočívá v tom, že si člověk poctivě zapisuje vše, co v daný den jí a pije. Jestliže si všimne, že se mu po konzumaci konkrétního jídla nebo skupiny jídel symptomy onemocnění nebo celkový stav zhorší, z jídelníčku je zkusí vyřadit. Následně pozoruje, jestli vysazení tohoto jídla mělo za výsledek zlepšení nebo stabilizaci stavu, snížení symptomů, nebo zkrátka jakýkoli pozitivní efekt. Po čase, ideálně v klidové fázi onemocnění, může vyzkoušet jídlo znovu do jídelníčku zařadit.
Zhoršení stavu nebo symptomů znamená potvrzení, že dané jídlo skutečně není vhodné. Pokud naopak tentokrát k zhoršení nedojde, je možné tuto potravinu s obezřetností do jídelníčku pomalu zkusit navrátit. Tímto způsobem se krok za krokem stanoví, jaká jídla pro daného člověka patří do kategorie nevhodných a naopak, která potíže nezpůsobují. Na takto identifikovaných dobře tolerovaných potravinách je pak dobré postavit dlouhodobý, pestrý ale bezpečný jídelníček.
Jaké jsou vyhlídky na nové, efektivní léčebné metody
V současné době probíhá velké množství výzkumů a klinických studií s cílem efektivnější a cílenější léčby ulcerózní kolitidy. Ty, které se dnes jeví jako nejnadějnější, můžeme rozdělit do dvou skupin dle léčebného principu, na který se zaměřují.
Léčba ulcerózní kolitida založená na ovlivnění mikrobiomu
Nejen u léčby střevních zánětů ale obecně u řady autoimunitních onemocnění je velkým tématem úloha mikrobiomu a jeho vliv na rozvoj a průběh autoimunitních onemocnění.
V této oblasti existují dva hlavní směry. Jeden se zaměřuje na eliminaci patogenu podezřelého z aktivace neadekvátní imunitní odpovědi. Jedním takovým patogenem je např. bakterie Klebsiella, která je na základě několika studií spojována se vznikem nebo zhoršeným průběhem ulcerózní kolitidy, crohnovi choroby, ale také u primární sklerozující cholangitidy. Antibiotická léčba je v tomto případě však problematická. Objevují se však nové přístupy v čele s terapií prostřednictvím bakteriofágů, což jsou viry schopné cílené eliminace konkrétních typů bakterií (aniž by ohrozily okolní prospěšné bakterie střevního traktu). (8)
Druhým směrem je dodání prospěšných bakterií do střevního traktu. Vzhledem k tomu, že však zatím není známo jak vypadá takový zdravý, optimální mikrobiom, dává zatím pravděpodobně největší smysl takzvaní transplantace střevního mikrobiomu. Tu můžeme znát také pod pojmem fekální transplantace či pod zkratkou FMT. Při této terapii se odebere stolice zdravého dárce, přefiltruje se a získaný filtrát se endoskopicky implantuje do střeva příjemce. Tato léčba se už několik let vy výjimečných případech používá při léčbě infekční kolitidy způsobené bakterií clostridium difficile, nicméně je zároveň zkoumána jako potenciální terapeutická metoda i u crohnovy choroby, kolitidy a dalších autoimunitních onemocnění. (9)
Léčba ulcerózní kolitidy založená na opravě imunitní reakce (10, 11, 12, 13)
Principielně odlišné nicméně obdobně zajímavé a nadějné jsou zkoumané metody léčby založené na opravě imunitní reakce organismu. Do této oblasti spadá například výzkum společnosti Imcyse či Mozart Therapeutics. Ač jsou založené na využití rozdílných látek oba výzkumy vynikají tím, že oproti dnešní léčbě založené na potlačení imunitní reakce mají za cíl imunitní reakci modulovat respektive ji opravit a navrátit do rovnovážného stavu, tak aby se zastavila konkrétní přehnaná imunitní reakce způsobující zánět ovšem bez negativního ovlivnění ostatních imunitních procesů.
Jiným příkladem optimalizace imunitní reakce je elektrostimulace bloudivého nervu, která v úvodních fázích studií prokázala účinnost u onemocnění jako je revmatoidní artritida, crohnova choroba či ulcerózní kolitida ale je dále studována i u dalších auotimunitních onemocnění.
| Pokud byste si rádi přečetli příběh jednoho z nás, a o jeho životě s touto chorobou, doporučujeme tento článek na našem blogu. |
Můj příběh s ulcerózní kolitidou
ZDROJE:
1. https://endogastro.cz/idiopaticke-zanety/
2. https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/ulcerative-colitis/symptoms-causes/syc-20353326
3. https://www.nhs.uk/conditions/ulcerative-colitis/
4. https://www.crohnscolitisfoundation.org/what-is-ulcerative-colitis
5. https://www.medicalnewstoday.com/articles/151620
6. https://www.webmd.com/ibd-crohns-disease/crohns-disease/specific-carbohydrate-diet-overview
7. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5647120/
11. https://www.nature.com/articles/d41586-021-01841-y
13. https://www.mozart-tx.com/
| Pokud ve výše uvedeném článku naleznete tvrzení o snížení rizika onemocnění, upozorňujeme, že na vzniku onemocnění se podílí více rizikových faktorů a že úprava jednoho z těchto rizikových faktorů může nebo nemusí mít příznivý účinek. |